(1930) Z 9 (993ccm) | Galerie

(1930) Z 9 (993ccm)

karosérie od firmy Reimer z Mariánských Lázní

Značka	Z, Zbrojovka, akciová spol. v Brně
Země	Československá republika
Typ	9
Rok	1930
Počet vyrobených strojů	850
Motor (typ, počet válců)	2
Chlazení	kapalina
Kubatura (ccm)	933
Vrtání (mm)	79,5
Zdvih (mm)	100
Výkon (výkon/ot.min)	22 koní/2600
Karburátor (značka, typ)	Zenith 30
Karoserie (počet dveří)	tudor, čtyřmístný phaeton, dvojsedadlový roadster, valník s pevnou budkou řidiče
Počet míst	4
Délka (mm)	3750
Šířka (mm)	1500
Výška (mm)	1650
Rozvor (mm)	2650
Rozchod před/zad (mm)	1180/1180
Pohotovostní hmotn. (kg)	1050
Celková hmotnost (kg)	1500
Pohon	zadní, kardan
Pneu	4,75 x 18
Rychlost (km/h)	75
Spotřeba (l/100km)	10,5
Palivový systém	samospád
Brzdy	mechanické bubnové
Elektřina	6 V
Výroba od r.	duben 1930
Výroba do r.	červen 1932

Historie:
   Koncem 20. let působí ve Zbrojovce ing. Vladimír Souček. Na přání vedení firmy se začíná se svým kolektivem zabývat konstrukcí luxusnějšího automobilu, než byla dosud vyráběná Z 18. Bylo navrhnuto několik prototypů klasické konstrukce s rámem, pevnými nápravami a motorem uloženým vpředu.
   Ve stejné době experimentuje Zbrojovka s různými typy motorů. Ty potom používala s větším, či menším úspěchem ve svých závodních vozech. Šlo o dvoudobé motory s různým počtem válců, pokoušeli se o přeplňování, zkoušeli nesymetrický rozvod pomocí dvou pístů v jednom válci se společným spalovacím prostorem. Jeden píst předbíhal druhý a tak se ovládal sací a výfukový kanál. (Tento systém byl později použit v motokole Zbrojovky, které se po válce vyrábělo v Považské Bystrici pod názvem Manet 90 . Pokusné motory měly různé počty válců i pístů (dvou, čtyř i šestiválce, s různým počtem pístů- čtyři- dvanáct). V závodních automobilech se ukázaly jako velmi účinné, výkonné, ale bohužel také poruchové.
   Vedení firmy chce právě pro nový typ vozu použít některý z vyvíjených motorů. Nakonec zvolili cestu nejjednodušší. Po různém experimentování použili dvoudobý motor konstrukčně podobný motoru Z 18, ale s rozvodem řízeným rotačním šoupátkem. Mezitím bylo vyrobeno množství karoserií, které čekaly na vhodný motor. Ten tedy po mnoha pokusech měli a začali jej do vozu montovat.
   Vozidlo přišlo v nepravý čas. Bylo drahé, těžké, pomalé, spotřeba velká, naopak pohodlí bylo jeho předností. Tyto vozy na odbyt moc nešly. V letech 1930-1932 bylo vyrobeno 850 kusů.

Popis:
   Z 9 měla obdélníkový rám snýtovaný z profilované oceli. Nápravy byly tuhé odpružené vpředu i vzadu dvojicí podélných půleliptických listových per. Motor byl dvoudobý dvouválec. Rozvod byl pístem a rotačním šoupátkem, které řídí sání.
   Na motor navazuje suchá jednolamelová spojka a třístupňová převodovka. Hnací síla je přenášena kardanem k zadní nápravě s diferenciálem.
   Elektoinstalace byla dvanáctivoltová zn. Scintilla, světla Bosch o průměru 190 mm.
   Karoserie byly dodávány různé. Čtyřmístná uzavřená typu tudor, čtyřmístný phaeton, dvojsedadlový roadster, valník s pevnou budkou řidiče.
   V roce 1929 Zbrojovka kooperuje s firmou Českomoravská-Kolben- Daněk Praha. Ta vyrábí i automobily Praga. V rámci spolupráce dodala Pragovka výlisky karoserie typu Piccolo. Bylo takto postaveno kolem 500 kusů čtyřdvéřové limuzíny s označením K19. Na první pohled se od Piccoly liší pouze vodorovným žebrováním kapoty a jiným tvarem chladiče bez Genia vítězství, ale se znakem „Z“. A samozřejmě zvukem dvoutaktního motoru.
   Vozy Z 9 se špatně prodávaly, byly koncepčně zastaralé. To si uvědomovalo vedení Zbrojovky. Hrozilo ukončení výrobního programu automobilů.
   V roce 1931 ing. Souček odchází z postu šéfkonstruktéra. Na jeho místo přichází ing. Bořivoj Odstrčil. Začíná pracovat na jiném, novém typu, který byl označen Z 4.
   V dnešní době jsou vozy Z 9 velmi vzácné. Na srazech se objevují velmi zřídka. Dochovalo se jich pár.