(1972-77) Abarth (Fiat 124) Rally 1756ccm | Galerie

(1972-77) Abarth (Fiat 124) Rally 1756ccm

Značka	Abarth
Země	Itálie
Typ	Fiat 124 Rally
Rok	1972
Motor (typ, počet válců)	4
Kubatura (ccm)	1756
Výkon (výkon/ot.min)	128PS / 5200, 180PS / 7000, 200*PS / 7200
Karoserie (počet dveří)	Hardtop
Rychlost (km/h)	190
Výroba od r.	1972
Výroba do r.	1977

   S plnokrevným soutěžním automobilem jsem se poprvé setkal v roce 1975. Do té doby jsem sice viděl několik kvalitních vozů jako Lancii Fulvia HF Sandra Munariho, Renault Alpine Vladimíra Hubáčka, Opel Ascona Walter Röhrla, ale největší dojem na mě udělal přeci jen Fiat 124 Abarth.
   Jak známo, za železnou oponu se nesmělo, a tak jsme většinu automobilů, které sbíraly vavříny ve světě, znali jen z časopisů, pokud se nám vůbec dostaly do rukou. Jediné místo kam se mohlo a kde bylo něco k vidění, byl Rajd Polski. Jezdil se hned za hranicemi a patřil ve své době mezi vyhlášené a hlavně těžké rallye. Právě proto tady bylo možné spatřit vždy výkvět evropské rallye scény a automobily, o nichž jsme si mohli u nás nechat jen zdát.
   Ale vraťme se na Rajd Polski v roce 1973. V polských novinách jsem našel, že se pojede rychlostní zkouška u osady Karlow, asi patnáct kilometrů za Kudowou Zdroji. Kamenitou cestu jsme celkem bez problémů našli a pak jen čekali. Hluk soutěžních automobilů se po Sovích horách rozléhal hodně daleko. A pak to přišlo. Z lesa se vyřítil červenočerný Fiat 124 Abarth s Maurizio Verinim za volantem. Za minutu se objevila domácí hvězda Andrzej Jaroszewicz, na rozcestí se dopustil chyby a místo doleva jel rovně. Hned se ale vrátil zpátky a uháněl dál. A do třetice, doslova kolem nás, prolétl další tovární jezdec Fulvio Baccheli, který snad jel ještě rychleji než Verini. Dodnes vidím tyto okamžiky před očima, tak silný to byl tehdy zážitek.
   Dodejme, že o dva roky dříve, vyhrál s Fiatem 124 polskou rallye Achim Warmbold, když byla součástí mistrovství světa a do cíle dojely tři posádky.
   V roce 1970 se objevil nejdříve typ 124 Spider se zážehovým čtyřválcem o objemu 1,6 litru a výkonem 150 k při 7000/min. To zhruba 940 kilogramů těžkému automobilu zaručovalo maximálku až 185 km/h. Ryze tovární automobil s podivnou staromódní střechou typu hardtop nebyl sice dvakrát elegantní, ale nesmírně rychlý. Jeden z vynikajících jezdců té doby světa Švéd Hakan Lindberg završil nejlepší léta své kariéry právě s tímto speciálem. V Rallye Monte Carlo 1971 zajel dokonce nejlepší čas na pověstné rychlostní zkoušce Burzet-Burzet, což jen potvrdilo skvělé jízdní vlastnosti.
   V následujícím roce se také dostavily první větší úspěchy – evropský titul pro Rafaela Pinta a vítězství v Rallye Akropolis (Lindberg) a rakouské Alpenfahr (Lindberg).
   Ještě na podzim byl veřejnosti představen jeho nástupce Fiat 124 Abarth, jenž měl už objem 1,8 litru a výkon 175 k, později až 205 k. Právě u tohoto modelu využili technici všech dosud získaných zkušeností z rallye. Vozu rovněž prospělo spojení Fiatu s firmou Abarth, která měla už za sebou dlouholeté zkušenosti s laděním závodních vozů.
   V následujících letech se stal Fiat 124 Abarth nebezpečným soupeřem značce Renault, ale od roku 1974 musel sám odolávat přesile vozů Lancia Stratos. Přesto získal Fiat zásluhou Veriniho v roce 1975 ještě evropský titul a několik prvních míst v klasických rallye jako v Rallye Portugalsko (1.Alen), Rajd Polsko (Verini) nebo druhá místa v Rallye San Remo (Verini) či v Monte Carlu (Mikkola). Ve světovém šampionátu značek skončil Fiat třikrát druhý (73, 74, 75).
   Ukázalo se však, že dvojnásobné vynakládání finančních prostředků do nepotřebného boje uvnitř koncernu Fiat je nesmyslné, a tak došlo ke sjednocení sportovního oddělení. Politika byla však zcela opačná, než všichni očekávali. Přednost dostala Lancia se svým Stratosem, ale protože bylo nutné propagovat spíš velkosériově vyráběné automobily, tak se v roce 1976 vrátil do světa velkých rallye.
   S Fiatem 124 Spider vlastně začala předlouhá řada vítězství koncernu Fiat, která bohužel skončila v roce 1975 modelem Abarth a pak pokračovala v letech 1976 až 1980 modelem 131 Abarth. Od té doby prakticky Fiat vyklidil pole ze světa rallye a všechny finance putovaly a stále putují k Ferrari do F1.
   V roce 2011 jsme mohli při Rallye Bohemia Historic Show vidět ex-tovární automobil Andrzeje Jaroszewicze, který s ním v roce 1975 bojoval o evropský titul (nakonec skončil třetí). Do Čech jej přivezl Belgičan Guy Moerenhout, mj. sběratel vozů Abarth. Ani ve snu mě nenapadlo, že se s tímto skvostem ještě jednou setkám.
   V České republice můžete vidět prodejní verzi v originálu v Rallye Legend nebo v Edda Cupu závodech do vrchu s Janem Šipkou za volantem. Nejde sice přímo o automobil se sportovní minulostí, ale jediný originál na našem území. Při pohledu na soutěžáckou klasiku zaslzí nejedno oko příznivce automobilových rallye a zavzpomíná se na dobu, kdy rallye byly ještě opravdové rallye se vším všudy.

J. Lasík - www.eurooldtimers.com