Norton Commando 750 S

Veterán

   Na 60. léta nyní vzpomínáme s nostalgií jako na dobu neskutečně krásných strojů. Motocykloví výrobci to však tehdy rozhodně neměli lehké – téměř všechny evropské a japonské značky pošilhávaly po americkém trhu a snažily se na něm prosadit. Američtí zákazníci však měli o ideálním motocyklu jiné představy: móda scramblerů byla tehdy v plném proudu, a i když byly takto upravené stroje ke všemu, jen ne k jízdě v terénu, snažili se z ní výrobci vytěžit aspoň něco. Výjimkou nebyla ani britská značka Norton, jejíž inženýři se rozhodli podobně upravit i u nás prodávaný model Commando 750. Motocykl obdržel vyšší řídítka, dvojici výfuků uložených po levé straně a modifikované sedlo. Na protější straně můžeme obdivovat detail přední, vzduchem chlazené bubnové brzdy a klikové skříně. Prostřední fotografii dominuje naleštěné víko primárního pohonu.

     Počínaje modelovou řadou Dominator jsou ventily všech dvouválců Norton poháněny dole uloženou vačkovou hřídelí pomocí rozvodových tyček a vahadlových zdvihátek. Charakteristickým znakem jsou malé krytky hřídelí vahadel a tvarované kryty sloužící ke snadnému nastavení vůle ventilů. Za motorem jsou patrné gumové hadičky vedoucí k samostatné nádrži oleje sloužící k mazání klikové skříně. Směs je připravována párem karburátorů Amal Concentric s centrálními plovákovými komorami. Také „esková“ verze zaujme štíhlou elegantní linií, o to více vyniknou široká řídítka v americkém stylu. Po vzoru tradiční britské školy je uspořádán palubní kokpit s dvojicí analogových přístrojů Smiths a centrálně umístěným ampérmetrem. Nadstandardem jsou efektní linky na plastové nádrži.

     Norton Commando prezentovaný v roce 1967 je v podstatě starým známým, alespoň co se agregátu týče. Dvouválcový motor známý již z modelu Atlas 750 je ve změněném úhlu uložen do kompletně nového rámu a podvozku. Vývoj a produkce nového agregátu tehdy nepřicházely v úvahu, proto přišli konstruktéři britské značky s alternativním řešením, jak potlačit silné vibrace paralelního dvouválce a jak zajistit agregátu klidnější chod. Výsledkem je tzv. izolastické zavěšení jednotky. V pomocném rámu je tak uložen nejen pohon včetně karburátorů a výfukového potrubí, ale také zadní kyvná vidlice včetně převodovky a primárního pohonu. Pomocný rám je pak uchycen v klasickém dvojitém rámu za pomoci tří bohatě dimenzovaných gumových ložisek.

     Jako první z celé řady Commando spatřil světlo světa model Fastback (pevný hřbet). Své jméno si vysloužil díky novému tvaru sedla zhotoveného za pomoci sklolaminátové konstrukce, která sloužila zároveň jako zadní blatník. V roce 1969 byl veřejnosti představen téměř identický model s přídomkem „S“ označujícím typ scrambler, který vycházel z požadavků severoamerických zákazníků.

     Oproti původní verzi obdržel modifikovaný model menší nádrž s objemem 10 litrů zhotovenou rovněž ze sklolaminátu. Modifikované bylo rovněž dvojsedlo a zadní chromovaný  blatník, jež nahradily sedák typu Fastback. Chromové provedení dostal rovněž kryt řetězu a široká řídítka v americkém stylu.

     Nejdůležitější a na první pohled nejvýraznější změna však postihla výfukové potrubí: dva tlumiče výfuku již nebyly uložené konvenčně po obou stranách motocyklu, nýbrž nahoře po levé straně. Zajímavostí je, že tlumiče typu Roadster nebyly zhotovené exkluzivně pro „eskovou“ variantu, ale pocházejí z celkem neznámého modelu 750 R, doplněné jsou pouze o ochranu proti popálení.

     Oficiální tabulky sice hovoří v případě „eska“ o identických výkonech jako u modelu Fastback, přesto si výrobce neodpustil drobnou poznámku o tom, že jízdní výkony jsou o „něco vyšší“ než u standardního modelu, což můžeme jistě přičíst na vrub modifikované výfukové soustavě. O tom hovoří i fakt, že zmíněné koncovky typu Roadster převzala později i evropská varianta Nortonu Commando.

     Rám byl kompletně modifikován a vyztužen v oblasti hlavy řízení – se svými 11 kilogramy však neudělá ostudu ani dnes. Model S však přinesl i drobné modifikace pohonného ústrojí, které později převzaly i standardní varianty. Jednalo se o kontakty přerušovače odstředivého regulátoru, jenž je nyní uložen přímo uvnitř krytu klikové skříně a ne za válci jako dříve.

     Spíše estetické změny se dotkly zakrytování primárního pohonu, které je nyní štíhlejší, a umožňuje tím pádem větší volnost náklonu. V případě off-roadového scrambleru je trojice gumového uložení sekundárního rámu ještě měkčí, čímž se mělo zamezit vibracím agregátu v oblasti 1500 až 1900 otáček.

      Zatímco slavil ve Spojených státech Norton se scramblery úspěchy, v západní Evropě, a dokonce i u nás, kde byl standardní model rovněž dostupný, se britové velké popularity nedočkali. Test motocyklu Commando Fastback publikovaný v německém časopise Motorrad v roce 1968 byl přitom vysloveně pozitivní. Redaktor Ernst Leverkus tehdy napsal: „S Nortonem Comando jsem zajížděl na Nürnburgerringu překvapivě nejrychlejší časy, a to zcela nenuceně – tento elegantní britský stroj ve mně zanechal skutečně hluboký dojem.“ Německý policista však tehdy o závodění zřejmě příliš nestál a upřednostňoval stroje domácí výroby a v Čechách si mohl tento krásný, ale drahý a podpultový motocykl dopřát pouze v Tuzexu jen málokdo. Ono těch 5295 marek, za které byl angličan tehdy prodáván, nebylo pro našince zrovna málo.

     Kolik se v Evropě prodalo „eskových“ variant, už asi nezjistíme, velká poptávka tu po nich zřejmě nebyla, jinak by Norton neskončil na sklonku roku 1970 s jeho výrobou. Mnoho konstrukčních a designových prvků však převzaly následující modely Roadster a Interstate 828 cm3 vyráběné až do roku 1977.

TECHNICKÉ ÚDAJE - NORTON COMMANDO 750 S

Motor   vzduchem chlazený čtyřdobý dvouválec, dva ventily na válec, dole uložená    váčková hřídel, rozvodové tyčky, zdvihátka
Vrtání   73 mm
Zdvih   89 mm
Zdvihový objem  745 cm3
Stupeň komprese 9,0:1
Výkon   59 k při 6700 1/min
Točivý moment  67 Nm při 5400 1/min
Příprava směsi  rovnotlaké karburátory Amal Concentric Ø 30 mm

ELEKTRICKÁ SOUSTAVA
Startér   nožní páka
Zapalování  baterie, cívkové zapalování
Alternátor  střídavý proud 12V/110W

POHONNÉ ÚSTROJÍ
Primární pohon  trojitý řetěz
Spojka   vícekotoučová suchá spojka s talířovou pružinou
Převodovka  čtyřstupňová s přímým záběrem
Sekundární pohon řetěz

PODVOZEK
Rám   dvojitý kolébkový rám z ocelových trubek
Uložení předního kola teleskopická vidlice
Uložení zadního kola dvouramenná ocelová kyvná vidlice, dvě pružící vzpěry
Kola   vyplétaná
Pneumatika vpředu 3.25-19
Pneumatika vzadu 3.50-19
Přední brzda  bubnová Duplex, průměr 200 mm
Zadní brzda  bubnová Simplex, průměr 180 mm

ROZMĚRY A HMOTNOSTI
Rozvor   1445 mm
Hmotnost  182 kg
Objem nádrže  10 litrů

JÍZDNÍ VÝKONY
Maximální rychlost 185 km/h

CENA   5295 marek (1970)

VÝROBCE  Norton Viliers Ltd., Londýn, Anglie

Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
předchozí Zpět na seznam další
 

 
img img img img img img img img
Eurooldtimers.com - Veterání, oltimer, historická vozidla Eurooldtimers.com - Veterání, oltimer, historická vozidla
Pátek 29.3.2024
Copyright © 2000 - 2024 EuroOldtimers.Com TOPlist Reklama | Kontakt