(1947) Packard Clipper | Galerie

(1947) Packard Clipper

Značka	Packard
Země	USA
Typ	Clipper
Rok	1947
Motor (typ, počet válců)	8
Chlazení	kapalina
Kubatura (ccm)	5803
Výkon (výkon/ot.min)	121,35 kW/3500
Karburátor (značka, typ)	Carter
Karoserie (počet dveří)	sedan 4 dv.
Počet míst	6
Délka (mm)	6020
Šířka (mm)	1910
Výška (mm)	1700
Rozvor (mm)	4370
Pohotovostní hmotn. (kg)	2575
Celková hmotnost (kg)	3025
Pohon	zadní kardan
Převodovka	manuální 3 + 1 stupňová
Ráfek	6J x 16
Pneu	7,50 x 16
Rychlost (km/h)	140
Palivový systém	mechanická pumpa
Brzdy	hydraulické bubnové

Historie:
     Končí druhá světová válka a američtí vojáci odcházejí po vítězném tažení proti Německu z Evropy. V té době ještě v USA, byť ne na dlouho, stále patřila k nejvíce renomovaným automobilovým výrobcům proslulá firma Packard. Základním kamenem obnovené výroby této značky se stala již předválečná limuzína Packard Clipper.
   To již ovšem téměř půl století vznikaly pod značkou Packard jedny z nejprestižnějších a hlavně nejdražších automobilů světa, samozřejmě s noblesní výbavou a také patřičnými rozměry. Při vyslovení jména Packard si tak snad všichni představí honosný, aristokraticky působící vůz, který byl vyroben exkluzivně pro potřeby „smetánky“ z vyšších vrstev společnosti. Samotné začátky značky Packard však byly daleko skromnější. Její zakladatel, James Ward Packard, zahájil její slavnou historii v listopadu 1899 výrobou malé série vozů poháněných pouze jednoválcovým motorem.
   O pět let později, kdy již značku vlastnil Henry Bourne Joy z Detroitu, kam byla také výroba v roce 1903 převedena, se objevil první čtyřválec Packard; podoba chladiče tohoto vozu se pak na dlouhou dobu stala typickým znakem automobilů této firmy. Postupně se pak již renomovaná značka soustředila na výrobu luxusních vozů, v roce 1912 přišla se svým prvním šestiválcem a o tři roky později představila první velkosériově vyráběný vidlicový dvanáctiválec. V USA velmi oblíbené koncepce V12 využila společnost Packard i pro potřeby leteckého průmyslu. Od roku 1917 dodávala letecké motory i americké vládě, což se jí za čas hodilo jako náhrada za propad automobilové výroby, když vyráběla motory pro anglické bombardéry Lancaster, Mosquito a jiná letadla. V době, kdy historie zavedla USA do války s Německem, se tedy firmě Packard stále docela dařilo. Vládní dodávky jí totiž přinesly více než 16,5 milionu dolarů.
   Ale vraťme se ještě do roku 1941, který pro automobily Packard naopak nebyl právě tím nejlepším. Prodej osobních vozů tehdy klesl pod hranici 70 000 kusů. Největšímu zájmu se přitom těšil zcela nový model pojmenovaný Clipper, což je termín označující jednak druh letadla pro dopravu přes moře, ale také velmi rychlou plachetnici s malým ponorem. Za své jméno vděčil Packard asi spíše tomu druhému, usuzujeme-li podle podoby i patřičné délky automobilu výrazně zaoblených tvarů se splývající zádí. Poprvé v historii značky se totiž objevil automobil, jehož výška byla menší než šířka. Ta se přitom přiblížila hranici dvou metrů. Žádná jiná značka v té době nemohla nabídnout vůz disponující širšími sedadly. Za povšimnutí samozřejmě stojí také to, že konstruktér Howard Darrin, údajně „duchovní otec“ Packardu Clipper, vytvořil vůz v neuvěřitelně krátkém čase – za pouhých deset dnů, což nelze hodnotit jinak než jako velmi slušný výkon. Jak vidno, Amerika je asi opravdu místem neomezených možností a jakousi „automatickou továrnou“ na plnění snů. Již v roce 1941 si mohlo svůj sen v podobě aerodynamické „silniční plachetnice“ splnit několik desítek tisíc zájemců. O rok později, a to nejen pro model Clipper, již byla situace v důsledku historických událostí podstatně horší. Noblesní „kočáry“ se značkou Packard na chromovaném chladiči si totiž musely počkat až na skončení války.

Popis:
První poválečné modely Packardu sjely z výrobních pásů 19. října 1945. A opět se největšímu zájmu těšily dvoudveřové a čtyřdveřové verze typu Clipper osazené mohutnými řadovými osmiválci objemu 4621 cm3. Společnost Packard vytušila příležitost a naplánovala výrobu vozu v počtu sto tisíc. Pak však přišly nečekané události v podobě stálých stávek zaměstnanců či dodavatelů; následkem bylo, že výroba se v roce 1946 zastavila celkem 37krát, a tak se nakonec vyrobilo jen necelých 31 tisíc Clipperů. Mezi nimi byly již od dubna i vozy osazené menšími šestiválci 4015 cm3, od května byla naopak k dispozici silnější alternativa v podobě osmiválce objemu 5834 cm3. Právě vůz této nejsilnější verze se základním výkonem 121,4 kW (165 k) vidíte na snímcích. Jde o dvě a půl tuny vážící čtyřdveřový sedan, do jehož kabiny se pohodlně vešlo šest cestujících – tři na přední a tři na zadní sedadlo, přičemž byla připravena další dvě sedadla sklopná. Dostatečně velká kabina samozřejmě všem pasažérům zaručovala velice pohodlné svezení i při maximální rychlosti 140 km/h. Na silnici to pak znamenalo 20 litrů paliva na sto kilometrů, ovšem v městském provozu to bylo se spotřebou horší: pohybovala se mezi 25 až 30 litry. Při tehdejších cenách benzinu v USA to ovšem nejspíše nikomu z bohatých majitelů nevadilo. Packard Clipper byl v letech 1946 a 1947 vyroben v počtu něco přes 80 tisíc. Pak tento název na čas zmizel, aby se opět objevil v roce 1953, tentokrát ovšem naopak jako pojmenování nejlevnějších vozů značky Packard, jež měly pod kapotou osmiválce objemu 4,7 a 5,4 litru. Modelová řada Clipper z roku 1957 spolu s dalšími modely Packard pak již byla jen labutí písní proslulé detroitské značky. Ta po nepříliš šťastném spojení s firmou Studebaker od roku 1954 vlastně pouze skomírala, aby se v roce 1958 její úchvatná existence stala již navždy jen historií.