Kdo byl první? - Gottlieb Daimler

VeteránDeimlerův první automobil

   Další vynálezce, inženýr Gottlieb Daimler (1834 - 1900), vykonal inženýrskou zkoušku v roce 1859 ve Stuttgartu, ve městě, které je s jeho jménem přes firmu Daimler-Benz spojeno dodnes. V roce 1885 ve spolupráci s Wilhelmem Maybachem vyrobil první opravdu lehký a rychloběžný spalovací motor poháněný benzínem. Ještě téhož roku ho na vyzkoušení zabudoval do dřevěné dvoukolky, se kterou v listopadu podnikl úspěšnou zkušební jízdu. Tak se zrodil první motocykl. O rok později zabudoval podobný motor do kočáru, který opatřil jednoduchým řízením a podnikl s ním první zkušební jízdy. Daimlerovi nešlo v tomto případě o postavení automobilu, ale o vyzkoušení motoru a jeho vlastností, zda by byly vhodné pro pohon silničního vozidla. Vodou chlazený stojatý jednoválec o objemu 469 cm3 umožnil kočáru jezdit rychlostí až16 kilometrů za hodinu. V roce 1889 postavil již mnohem dokonalejší vůz, speciálně stavěný pro použití motoru. Jeho podvozek z ocelových trubek nesl již čtyřstupňovou převodovku a diferenciál.

     Daimlerovy motory znamenaly ohromný pokrok. Největšího uplatnění v automobilu se však nedočkaly v Německu, ale ve Francii. Sám Daimler o tom řekl svému spolupracovníku: "Náš motor je dobrý, ale pro průmyslovou výrobu zatím není zralý. A hlavně - Německo nemůže mít pochopení pro tento převratný vynález, který je příliš mladý pro naše těžkopádné krajany." Daimler prodal práva na svůj motor do Francie, kde tak dopomohl k bouřlivému rozvoji automobilu.

VeteránCannstatt - Daimler 1896

     Když už mluvíme o skutečném zrodu automobilu před více než sto lety, nemůžeme přehlédnout jiného vynálezce ve Francii, jehož výtvor Francouzi vydávají a první auto na světě – dokonce o rok dříve než vůz Benze a Daimlera. Edouard Delamare-Deboutteville (1856-1901) se narodil v Rouenu, kde jeho otec vlastnil jednu z největších přádelen bavlny. Edouard vystudoval vysokou obchodní školu a převzal řízení jedné z otcových filiálek. 

     Více než obchodní problémy jej však zaujaly Lenoirovy stabilní motory poháněné plynem. Dvacet let po Lenoirově pokusu zkusil štěstí na tomto poli i on a se svým společníkem Leonem Maladinem zhotovil v roce 1883 tříkolku s jednoválcovým spalovacím motorem na plyn, který byl stlačen do dvou ocelových lahví. Po několika zkušebních jízdách však došlo ke katastrofě. Uvolnila se pryžová hadice, přivádějící plyn do směšovače, plyn vybuchl a vozidlo bylo zcela zničeno. Pro svůj druhý pokus vyrobili větší dvouválcový motor poháněný benzínem a zabudovali jej do kočáru Edouardova bratra. Na konstrukci motoru a vozu podali žádost o patent, který jim byl udělen 12. února 1884. 

     Patentový spis obsahuje mnohé detaily, které později v konstrukci automobilů zdomácněly. Například chlazení motoru kapalinou nebo vzduchem, odpařovací karburátor zahřívaný výfukem nebo vodou, zapalování s galvanickým článkem, vysokonapěťovou cívkou a zapalovací svíčkou při použití rozdělovače a dynama, tlumič výfukových plynů, spojku a diferenciál. Jak dopadla realizace jejich patentu, řekli sami jeho tvůrci: "Po prvních zkouškách s plynovým motorem v tříkolce jsme vyrobili dvouválcový motor o výkonu 8 koní a zabudovali do velkého kočáru. Tento motor, který běžel bezvadně v dílně, však při zkoušce na poloviční otáčky ve voze jednou součástí svého mechanismu demoloval celý podvozek. Poté jsme motor z vozu demontovali, upevnili jej na pevný rám a vyzkoušeli na brzdě. Měl 8 koní. Rozhodli jsme se pokračovat v dalším vývoji motoru pro stabilní použití a tak se zrodil motor Simplex. "

     O tento neúspěch se opírají odpůrci prvenství francouzského automobilu. Jeho výkresy byly sice prokazatelně předloženy s žádostí o patent, který byl udělen v roce 1884, ovšem vůz jimi vyrobený vlastně nikdy nejezdil, protože jeho tvůrci po nehodě již ve zkouškách nepokračovali a až rekonstrukce vozidla podle dochovaných výkresů prokázala životaschopnost myšlenek obou vynálezců. Proto někteří historikové označují Edouarda Delamare-Deboutteville jako vynálezce automobilu, ale nikoliv jeho tvůrce.

     Ale ani to není vše. O prvenství se hlásí i Rakousko a označuje jako vynálezce prvního automobilu Siegfrieda Marcuse (1831-1898), jehož vůz prý byl postaven na Moravě v Adamovských strojírnách. Tento vůz je vystaven v Technickém muzeu ve Vídni a na jeho přední části je připevněn německo-francouzský štítek s letopočtem 1875. Musíme však upozornit, že štítek byl namontován dodatečně v roce 1900, kdy byl vůz vystavován na Světové výstavě v Paříži. V roce 1950 byl automobil zrestaurován.a uveden do chodu a po osmi letech vystaven na Světové výstavě v Bruselu v rakouské expozici se zmíněným datem 1875.

     Tento vůz je zhotoven převážně ze dřeva a řídí se natáčením celé přední nápravy ručním kolem. Motor je umístěn zhruba uprostřed vozu pod podlahou. Je to čtyřdobý ležatý kapalinou chlazený jednoválec o objemu 1 570 cm3 a výkonu necelého 1 kW. Pro přípravu pohonné směsi použil Marcus svůj "kartáčový" rozstřikovací karburátor. Vynálezce předpokládal rychlost vozu 12 km za hodinu, té však díky značné hmotnosti 750 kg a malému výkonu motoru nikdy nedosáhl. Traduje se, že vůz jezdil jen o málo rychleji než je chůze pěšáka.

     Popsaný vůz má tedy všechny znaky potřebné k uznání za první automobil na světě, a to dokonce s datem zrodu deset let před ostatními, kdyby zde nebyly vážné a opodstatněné pochybnosti, zda toto jeho provedení existovalo již v roce 1875. Podobné pochybnosti vyslovili odborníci již v roce 1898, kdy vůz byl vystavován krátce před smrtí svého tvůrce na čestném místě rakouských automobilových výrobců na Jubilejní výstavě ve Vídni. Od té doby se prakticky neustále vedly spory o jeho původnost a stáří. Starší literatura uvádí většinou bez výhrad u tohoto vozu rok 1875, v novější době však převažují argumenty kritiků tohoto letopočtu a sami rakouští historikové střízlivě uznávají, že vůz je mladší, než uvádí jeho štítek.

     V Čechách nejpodrobněji zmapoval historii Marcusova díla ing. Ladislav Mergl. Z historických pramenů vyplývá, že Marcus se vyučil mechanikem a nastoupil své první zaměstnání v Berlíně u firmy Siemens a Halske. V roce 1852 Berlín opustil a usadil se natrvalo ve Vídni. Zde pracoval v dílně dvorního mechanika Krafta a později získal místo mechanika na vídeňské univerzitě. V roce 1860 se osamostatnil a zřídil si vlastní dílnu a laboratoř. Těžištěm jeho pracovního zájmu byla zprvu telegrafní technika, ale postupně se zabýval vším, co s elektrotechnikou souviselo. Jeho magnetoelektrický zapalovač se uplatnil i pro zapalování pohonné směsi ve spalovacích motorech, jeho karburátor patentovaný roku 1865, měl původně napájet hořák pro zahřívání termoelektrického zdroje proudu. 

     A pravděpodobně karburátor nejspíš podnítil Marcusův zájem o spalovací motory. V roce 1870 přikročil k vlastní konstrukci motoru a aby jej vyzkoušel, zabudoval ho do čtyřkolového ručního vozíku. Motor opatřený po každé straně jedním setrvačníkem namontoval na místě zadní nápravy. Spojku, převodovku a pravděpodobně ani brzdy vozík neměl. Marcusův přítel později napsal, že dokonce s ním jeho tvůrce v roce 1875 odjel z Vídně do Klosterneuburgu. 

     Ovšem podíváme-li se na snímek primitivního vozíku, stěží by s ním taková cesta byla možná. Podle jiné zprávy vídeňská policie další pokusy s vozidlem zakázala pro velký hluk. Vzhledem k primitivnosti tohoto vozíku, jehož zadní kola sloužila zároveň jako setrvačníky motoru, mu však nelze přiznat možnost praktického využití a titul automobil. Historikové tvrdí, že toto vozidlo nemohlo existovat před rokem 1890, to je až dva roky po legendární jízdě Berty Benzové a jejích dětí.

     Marcusovy motory začali vyrábět v roce 1887 na Moravě v Adamově a existuje český prospekt, nabízející motory o výkonu od 1/2 koně do těžko realizovatelné a spíše fantastické hodnoty 100 koní podle prospektu, upotřebitelné "pro veškeré dopravní prostředky po zemi i po vodě ". Motory byly nabízeny v rozličných modifikacích a opatřeny Marcusovým magnetoelektrickým zapalovačem a jeho karburátorem. Adamovské strojírny se tak staly prvním závodem na českém území, zabývajícím se výrobou spalovacích motorů.

předchozí Zpět na seznam další
 

 
img img img img img img img img
Eurooldtimers.com - Veterání, oltimer, historická vozidla Eurooldtimers.com - Veterání, oltimer, historická vozidla
Úterý 19.2.2019
Copyright © 2000 - 2019 EuroOldtimers.Com TOPlist Reklama | Kontakt