Božkova premiéra

VeteránBožkův vůz na pražské premiéře

     Před námi leží zažloutlý výtisk listu Prager Zeitung z 15. září 1815, v němž nás upoutala zpráva: "V neděli 24. září 1815 dostane se nám v takzvané Stromovce potěšení přihlížet v rakouské monarchii tou dobou jedinečné podívané. Chvalně známý vlastenecký umělec Josef Božek, hodinář a mechanikus technického učiliště, pány stavy českými založeného, předvede toho dne svůj mechanický vůz poháněný silou parního stroje. Vynález tohoto skromného umělce staví se po bok uměleckým mechanickým výtvorům vynalezeným v Anglii a znalci o něm tvrdí, že svou jednoduchostí, malými náklad a zřejmou užitečností všechny podobné v nálezy dokonce předčí. Parní vůz Josefa Božka je poháněn dvěma v pohyb vodními parami uváděnými jednoduchými pákami bez ozubeného soukolí a může být řízen v zatáčkách i těsných kruzích a jeho běh libovolně zastaven."

     Tato nepatrná zpráva vyvolala tehdy v Praze mimořádnou pozornost. Lidé se začínali zajímat, kdo je to mechanikus a s jakým vozem vlastně jezdí. Asi nějaký akrobat. A vedle toho má i hodinářství. Inu, dělá si reklamu. Co si dneska lidé všechno nevymyslí. Určitě to bude nějaký podfuk.

     Zatím Josef Božek (1782-1835), mechanik pražské polytechniky, trávil mnoho bezesných nocí vymyšlením průkopnické konstrukce. Znal dobře řešení Wattovo, jehož malý model parního stroje se nalézal ve sbírkách pražské Polytechniky ale přesto ho nepoužil. Neznal však vůbec pokusy Francouze N. J. Cugnota ani Angličana Richarda Trevithicka. A.tak se díky Božkovu vynálezu kočáru bez koní stala Praha dějištěm první jízdy parního vozidla na evropské pevnině po pamětných pokusech Cugnotových.

     Ale Božek zdaleka nebyl prvním, kdo se pokusil v našich zemích vyřešit dopravu vozidly bez koňské přípřeže. Nelze nevzpomenout jihlavského mlynáře Václava Kunžáka, který v letech 1759 až 1769 vymyslel řadu podivuhodných vynálezů, jako byl důlní výtah, polní mlýn, stroj na zatloukání pilotů či lehký vůz bez koní pro dopravu osob i nákladů, poháněný lidskou silou taháním za lano. 

     V Jičíně zase zámečnický mistr Václav Řimek postavil samohybný vůz, který i s pohonným mechanismem měl hmotnost 224 kg. Dalším lidovým všeumělcem byl Jan Korner z Brna, který rovněž sestrojil vůz poháněný lidskou sílou a dosahující rychlosti 4 míle za hodinu. V obci Karlov u Roztok postavil kovářský mistr Václav Jelínek samochodný vůz, který podle tehdejších zpráv v tisku dělal při jízdě takový rachot, že se formanům plašili koně. Myšlenka použít parního stroje k pohonu lodě napadla inženýra Mareše z Nižboru v říjnu 1815 a k pohonu silničního vozidla Josefa Františka Brunicha již v červenci téhož roku, tedy dříve než Božka. Ten ale byl prvním, kdo obě odvážné myšlenky uvedl ve skutek. Josef Božek přes všechny překážky, a nebylo jich málo, svůj parovůz úspěšně dokončil, třebaže celou stavbu nakonec financoval z vlastních prostředků a značně se tím zadlužil. 

     První pokusné jízdy podnikl raději beze svědků na dvoře polytechniky a málem při nich havaroval. Teprve když si jakžtakž osvojil ovládání samohybu, podal si 22. srpna 1815 uctivou supliku zemskému prezídiu k uspořádání veřejné produkce v pražské Královské oboře. I tento dokument se zachoval a stojí za to jej ocitovat: "Veleslavnému c. k. zemskému guberniu! Opětované rozličné použití parního stroje v Anglii a v jiných zemích přimělo níže podepsaného k tomu, aby se odhodlal věnovat tomuto ušlechtilému vynálezu lidského ducha své myšlenky a umožnit tak použít tohoto stroje pro rakouský císařský stát. Za tím účelem zhotovil podepsaný během uplynulé zimy malý parní stroj, v němž bylo účinků páry, vyrobené v parním kotli, dosahováno ve válci nejjednodušším způsobem, samotným podepsaným vynalezeným. Neobyčejná síla, kterou tento parní stroj vyvinul, přesvědčila jej o možnosti uskutečnit jeho myšlenky, a proto se nyní rozhodl postavit podle těchto zásad parní vůz. Všechny těžkosti, se kterými se potkává pohyb takového samohybného stroje na našich nerovných a kamenitých cestách, nedokáží zlomit odvahu podepsaného. Byly spíše příčinou, že právě k nim obrátil svou vynalézavost a snažil se s nimi vyrovnat způsobem co nejjednodušším. Podepsaný je nyní s to oznámit veleslavnému c. k. zemskému guberniu, že tento vůz právě dokončil."

     Když mu byla veřejná produkce povolena, nechal Božek natisknout plakáty a uvedl i vstupné na produkci, aby získal prostředky na úhradu vzniklých nákladů: I. místo dva zlaté, II. místo jeden zlatý a III. místo 30 krejcarů.

     V uvedený den se sešla ve Stromovce celá pražská honorace. Hrabě Chotek se objevil jako první po výstředním doktorovi Heldovi v dlouhých kalhotách, v krátkém fraku a s dlouhými vlasy, hraběnka z Kounic přijela s manželem v nejkratších šatech, jaké Praha neviděla od návštěvy Marie Luisy, s mohutnou dekoltáží a s odvážně zvednutou sukní nad kotníky. Šlechta vyšla na schodiště tribuny a usedla na prkenné lavice, aby se tu nechala Pražany okukovat a aby i každý z nich mohl sám okukovat a srovnávat.

VeteránBožkův stroj ze spodu

     Po slavnostním projevu a hymně se Josef Božek uklonil přítomným a vyzval je, aby vždy po dvou zaujali místa v pohodlném a nijak nebezpečím nehrozícím voze. Zatím parní vůz, pod jehož kotlem pomocníci pilně přikládali, chrlil z komínku na boku sloup dýmu. Nikomu se dlouho nechtělo vstoupit na tento nebezpečně vyhlížející samohyb, ale nakonec chtě nechtě vstal nejvyšší purkrabí, jak mu to ukládala prožluklá reprezentace jeho úřadu, a jako druhý hrdina za potlesku diváků povstal hrabě Nostic. Božek po očku pohlédl na ručičku Wattova manometru, dosahující již téměř dvou atmosfér, a čile vyskočil na sedátko k řídidlu. Nohou sešlápl pedál, uzavírající přívod páry k šoupátkům. Pára zasyčela, vytryskla a za lomozu dosedajících pístů se dal vůz po louce plynule do pohybu. 

     Údivem ochrnuti, s otevřenými ústy hleděli diváci na zázrak. Prskaje páru a zvoně písty o válec jel tento podivuhodný vůz bez koní, bez lidské pomoci. Strnulí diváci s napětím čekali, kdy se vůz roztrhne či vybouchne. Ale ten jede dál, na konci louky obloukem zatáčí a vrací se zpět. A pak se postupně na sedadle parovozu střídají další a další. Nakonec si Božek přivádí svou manželku Josefinu a oba synky. Lid jásá, šlechta je uražena. No tohle, takhle si to pokazit! A proto "císařské a královské Vlastenecké Noviny" nepřinesly o této produkci ani řádek.

     Božek se tímto úspěchem nespokojil, rozhodl se postavit také kolesovou parolod'. Nejprve zhotovil malý model a vybavil jej osvědčeným malým parním strojkem, pak vestavěl svůj parní stroj do 13 metrů dlouhého člunu a na oba konce hřídele naklínoval lopatková kolesa. Novou produkci na Vltavě uspořádal 1. června 1817, ale brzy po zahájení se spustil prudký liják a v nastalém zmatku někdo ukradl pokladnu se vším vybraným vstupným. Božek se tak dostal do zoufalé situace a hrozila mu bída. Příliš mu nepomohl ani dar 300 zlatých od "neznámého dobrodince do rukou zklamaného vynálezce". Roztrpčen nad neporozuměním pro své snahy jednoho dne rozbil v návalu zlosti svůj parní stroj kladivem, takže se z něho nedochovalo nic kromě věrného modelu, vystaveného ve sbírkách Národního technického muzea v Praze.

     O patnáct let později vytvořil v Rusku dělostřelecký mistr Jankevič parní omnibus pod názvem "rychlochod". Svůj projekt předložil carské vládě v roce 1830, zdůvodnil "zavedení a upotřebení suchocestného letního i zimního parního vozu", ale neměl úspěch. Rovněž jiný ruský technik, Vasilij Petrovič Gurjev, mimochodem vynálezce dřevěné špalíčkové dlažby, navrhl vládě konstrukci "suchocestného parochodu", tedy parního vozu, který mohl táhnout osobní i nákladní vagóny.

předchozí Zpět na seznam další
 

 
img img img img img img img img
Eurooldtimers.com - Veterání, oltimer, historická vozidla Eurooldtimers.com - Veterání, oltimer, historická vozidla
Úterý 19.2.2019
Copyright © 2000 - 2019 EuroOldtimers.Com TOPlist Reklama | Kontakt