První řidiči to neměli lehké

     Automobilů na světě přibývalo a přitom k jejich řízení nebylo třeba žádného oprávnění, žádných zkoušek. Jezdil každý, kdo měl odvahu si na hřmící obludu sednout a kdo měl sílu udržet rozkmitaná řídítka v žádoucím směru.

     Neexistovaly dopravní předpisy ani dopravní značky a není divu že s rostoucím počtem motorových vozidel se volalo i po nutném řádu. Alespoň po takovém, který v některých městech platil pro koňská spřežení.

     Sotva už kdo zjistí, kdy došlo k první dopravní nehodě, jež skončila před soudem. Je zaznamenána nehoda z pondělí 17. srpna 1896, kdy paní Driscollsová se svou dcerou a přítelkyní šly v Londýně na divadelní premiéru. Na okružní třídě přehlédly výstražnou tabuli "Pozor na vozidla bez koňského spřežení" a nevšimly si tří blížících se benzínem poháněných vozidel. Paní Driscollsová, jak líčí londýnský tisk, s hrůzou zírala na přibližující se obludu, kterou před tím v životě ještě neviděla. Na protest zvedla proti netvorovi slunečník, v příštím okamžiku však byla jedním z vozidel zachycena a usmrcena. Před soudem, který se konal po pěti dnech, hájil se řidič motorového vozidla, že je zkušeným a dobře vycvičeným řidičem, neboť již déle než čtyři týdny rozumí vozu a nejel rychleji než 4 míle, tedy něco přes 6 km v hodině, přičemž na uvedené třídě byla povolena rychlost čtrnáctimílová.

     V Anglii po mnoho let platil ostudný praporkový zákon, podle něhož před každým vozidlem, které netáhla zvířata, musela kráčet osoba s červeným praporkem v ruce. Ale tento zákon, který značně zbrzdil rozvoj motorismu v Anglii, byl právě krátce před uvedenou nehodou zrušen, a tak nakonec vynesl soud rozsudek: "Paní Driscollsová svou vlastní nepozorností padla za oběť automobilu na veřejné silnici!"

     Protože počet obětí automobilu neúměrně narůstal, nezbylo, než uzákonit zkoušky a vydávat úspěšným absolventům řidičská oprávnění: vůdčí listy. A zároveň v každé zemi vydat stručná dopravní pravidla, stanovit nejvyšší rychlosti a uzákonit první dopravní značky. Některé světové automobilky dodávaly zákazníkům svá vozidla i se šoférem, jiné, jako například Laurin a Klement, přímo v továrně zřizovaly první autoškoly. Časopis Sport a hry z dubna roku 1907 inzeruje:
     "I tentokrát je to Laurin a Klement, kteří založili první chauffeurskou školu v Čechách! Vyhovujíce přání četných interessentů, zřídíme od 1. května tr. při továrně své školu pro řidiče vozů automobilních (chauffeury), mající za účel jednak majitelům motorových vozů poskytnutí příležitosti k názornému seznámení konstrukce vozů automobilních a znalosti v řízení, jednak vychovávati řidiče z povoláni ...

     Řízení prvních automobilů totiž nebylo tak snadné jako dnes. Tak třeba u prvních automobilů s řídítky se ovládání spojky, řazení rychlostí, předstihu, bohatosti směsi, škrticí klapky a ruční brzdy, působící před diferenciál, muselo obsluhovat rukou.

     Nejvyšší povolená rychlost byla nižší než dnes. V Praze se omezila na 15 km v hodině, ale mlčky se trpěla rychlost vyšší. Na volných silnicích se mohlo jezdit rychlostí 45 km/h, ovšem kolem školní mládeže jen 6 km za hodinu. Troubení se nepokutovalo, ale přímo nařizovalo. Předpis stanovil, že "výstražné signály mají býti ve městech krátké a budiž dávány zpravidla ruční houkačkou. Dlouhých signálů a hlučně znějících houkaček elektrických, nebo takzvaných klaksonů, má se užívati pouze na silnicích nebo ve vesnicích". Předpis určoval pro automobily houkačky s hlubokým tónem, kdežto pro motocykly s tónem vysokým.

     Houkat se muselo povinně před nepřehlednou zatáčkou, na nepřehledné křižovatce, při předjíždění či když chodci přecházeli jízdní dráhu.

předchozí Zpět na seznam další
 

 
img img img img img img img img
Eurooldtimers.com - Veterání, oltimer, historická vozidla Eurooldtimers.com - Veterání, oltimer, historická vozidla
Pondělí 21.1.2019
Copyright © 2000 - 2019 EuroOldtimers.Com TOPlist Reklama | Kontakt