(1944) KdF 166 Schwimmwagen | Galerie

(1944) KdF 166 Schwimmwagen

Značka	KDF Wagen, Kraft Durch Freude
Země	Německo
Typ	KdF 166 Schwimmwagen
Rok	1944
Počet vyrobených strojů	14283
Motor (typ, počet válců)	4
Chlazení	vzduch
Kubatura (ccm)	1131
Vrtání (mm)	75
Zdvih (mm)	64
Výkon (výkon/ot.min)	18,4kW/3300
Točivý moment	7,6 m kg/ 2000 ot. mon.
Karburátor (značka, typ)	Solex 26VFJ
Karoserie (počet dveří)	pontonová bez dveří
Počet míst	4
Délka (mm)	3825
Šířka (mm)	1480
Výška (mm)	1615
Rozvor (mm)	2000
Rozchod před/zad (mm)	1220 /1230
Pohotovostní hmotn. (kg)	890
Pohon	4x4
Převodovka	man. 4+1
Ráfek	4J x 16
Pneu	5,25 x 16, 200-12,
Rychlost (km/h)	80, na vodě 10
Spotřeba (l/100km)	9,5
Nádrž (objem l)	2 x 25
Palivový systém	mechanická palivová pumpa
Brzdy	mechanické
Elektřina	6 V
Výroba od r.	1942
Výroba do r.	1944

Historie:
   Během druhé světové války používá německá armáda velmi úspěšný KdF 82 Kubelwagen. Používali ho velitelé jednotek, existovaly různé spojovací, opravárenské a průzkumné varianty. V terénu byl tento vůz velmi dobrý, byť měl poháněnou pouze zadní nápravu. Problém však nastal při překonávání vodního toku. Proto konstruktéři vyvíjí automobil nový, který by si zachoval jednoduchost konstrukce, dále díly a montážní skupiny stávajícího vozu a samozřejmě nenáročnost výroby, což nebyla, jak se později ukázalo, tak zcela pravda.

Popis:
   Při konstrukci je použito oblé karoserie člunovitého tvaru, která tvořila nosný celek automobilu a zároveň umožňovala plavbu na vodě. Už v roce 1940 byly testovány prototypy, které byly označeny KdF 128. Trpěly řadou nedostatků, především nestabilitou. Proto se vůz pod vedením profesora Ferry Porscheho celý překonstruoval, zmenšily se rozměry. Vznikl typ KdF 166. Vyráběl se v KdF Stadtu. Je znám také pod jménem VW – Schwimmwagen. Výroba byla zastavena v roce 1944. Karoserie se vyráběla vodě odolná, aby mohla plavat. Kryt motoru vzadu byl široký a oblý, jeho víko je nad čarou ponoru. Za jízdy na silnici byl k němu umístěn nahoru zvednutý, koženým pásem zajištěný, lodní šroub. Měl tři lopatky. Po provoz na vodě se sklopil a jeho konec zapadl do vývodu z klikové hřídele motoru. Vlastní lodní šroub byl chráněn krytem, který zabezpečoval poškození šroubu v mělčí vodě a chránil osádku před zraněním.
   Motor byl čtyřválcový boxer o obsahu 1131 ccm a výkonu 18,4 kW (25 koní) / 3300 ot./min. Vrtání bylo 75 mm, zdvih 64 mm. Kompresní poměr byl 5,8 : 1. Motor měl dvojdílnou klikovou skříň ze slitiny legované hořčíkem. Byla svisle rozdílná. Válce byly litinové, písty z litého legovaného hliníku. Motor měl čtyři ložiska na klice. Hlavy válců byly z lehké slitiny s duálními sacími kanály. Palivo dodávala mechanická pumpa do karburátoru zn. Solex. Vzduch k motoru přicházel přes mřížku umístěnou za zadními sedadly. Vstupní otvor byl tedy umístěn nahoře a to zajišťovalo přívod vzduchu k motoru i během plavby bez rizika nasátí vody.
   Na motor navazovala manuální čtyřstupňová převodovka se zpětným chodem. Nebyla synchronizovaná. Automobil měl trvalý pohon zadní nápravy se samosvorným diferenciálem. Pomocí kardanu byl přenos síly motoru veden i k přední nápravě. Pohon se dal pojit i odpojit.
Přední náprava byla odpružena torzními pružinami a doplněna teleskopickými tlumiči. Zadní náprava byla kyvadlová s dvojitou torzní pružinou a pákovými tlumiči. Na zadní nápravě byly v poloosách redukční převody, které zvyšovaly světlou výšku vozidla. Ocelové ráfky měly rozměr 4J x 16, obouvaly se pneu rozměru 5,25 x 16, případně širší balonové pneu pro měkký písčitý povrch. Brzdy vozidla byly mechanické, lankové.
   Palivová nádrž se nacházela vpředu před řidičem. Její plnění bylo shora. Přední sklo se dalo sklopit. Ve sklopené poloze se dávalo do hrubého plátěného obalu, který ho chránil proti poškození a zároveň znemožnil odraz slunce pro případné pozorování.
Střecha byla jednoduchá, plátěná, která byla většinou stažená. Její účinnost byla minimální. Na přístrojové desce se nacházel tachometr a několik nejnutnějších ovládacích spínačů. Vůz měl tři páky. Jednu řadící, druhou redukční a třetí se přepínal přední pohon. Zvláštní pedál ovládal centrální mazání podvozku. Systém řazení byl na schematu umístěn před zrakem řidiče přímo na přístrojové desce.
   Vůz vykazoval velmi dobré jízdní vlastnosti v terénu díky svému pohonu 4x4. Dnes je mezi sběrateli velmi vzácný a oblíbený. Velmi často se však objevují vozy, jejichž karoserie je kopií originálu.